Lékařská komise Mezinárodní horolezecké federace (UIAA) vydala na konci minulého roku novou verzi doporučení pro horolezce a cestovatele do odlehlých končin týkající se očních nemocí, úrazů a dalších patologických stavů. Hlavním autorem je i tentokrát Dr. Dan Morris, největší světový odborník na oční problematiku ve vysokých horách.

 

Ačkoliv je doporučení určeno nejen expedičním lékařům a zdravotníkům, ale i dalším zájemcům o horskou medicínu a též expedičním organizátorům, obsahuje text řadu odborných pojmů a i přístup k určení diagnózy a následné léčbě je velmi odborný. Proto zde nabízíme základní body, které by měl znát o této problematice každý, kdo se do “divočiny” vydává.

 

Před cestou

V první řadě by se cestám do vysokohorských a odlehlých oblastí měli vyhnout ti, kteří jsou krátce po operaci očí. Přístup se samozřejmě liší v závislosti na podstoupeném výkonu a je vhodné se ohledně načasování expedice poradit přímo s očním lékařem. Pokud máte nějaké dlouhodobé oční problémy a případně užíváte pravidelně i nějaké oční kapky, opět je vhodné cestovatelský úmysl konzultovat – někdy je nutná úprava léčby, jindy vás oční lékař vybaví léky pro případ vzniku dalších akutních obtíží.

 

Brýle, kontaktní čočky a operace pro krátkozrakost

V první řadě se doporučuje neměnit způsob korekce vady před expedicí (např. uživatel brýlí by před expedicí neměl přecházet na kontaktní čočky). Určitě je vhodné si s sebou vzít rezervní pár brýlí a s výhodou je si i přes určité finanční náklady pořídit dioptrické sluneční či ledovcové brýle.

 

Ti, kdo užívají kontaktní čočky v běžném životě celodenně, by měli zkrátit dobu jejich použití ve vysokých nadmořských výškách na maximálně 8 hodin denně. Navíc je nutné dbát na přísnou hygienu během výměny čoček a každou infekci, i když se jedná o prostý zánět spojivek, pečlivě zaléčit. Ideálně se podávají antibiotické kapky (účinná látka Ofloxacin), pokud je máme dostupné v lékárničce. Pokud nedojde ke zlepšení během pěti dnů, je nutné nemocného evakuovat k ošetření očním lékařem. Vhodnější je používání jednodenních měkkých čoček, a to nejen z hygienického hlediska, ale i pro vyšší obsah vody v čočkách, který zlepšuje přenos kyslíku pod kontaktní čočkou do oka.

 

Sněžná slepota

Známou komplikací vysokohorské a ledovcové turistiky je sněžná slepota. Jde o popálení oka UV zářením, což je extrémně bolestivé. Tak jako spálenina kůže obvykle přichází plíživě, i u sněžné slepoty potíže nastupují často až s odstupem, někdy dokonce až ve večerních hodinách – tedy v době, kdy už je dotyčný mimo slunce a k poškození oka již dávno došlo.

 

Sněžná slepota se projevuje zarudlýma očima, pálením a řezáním. Postižení netolerují světlo a někdy nejsou pro bolestivost vůbec schopni oči otevřít. Pomůžeme jim proto uložit se do tmavého přístřešku a odpočívat. S opatrností můžeme přikládat chladné jen mírně vlhké obklady, ale je třeba dbát na to, aby se do očí nedostala voda z obkladů, která může být znečištěná. Úlevu poskytnou i léky na bolest, které máme běžně v lékárničce (např. ibuprofen, acylpyrin). K zotavení většinou dojde během 24 hodin, ale takto postižené oči jsou velmi náchylné k infekci. Pokud se infekce vyskytne, je třeba aplikovat antibiotické masti či kapky, pokud je máme v lékárničce.

 

Nejdůležitější je ovšem prevence. Všichni členové výpravy by měli mít odpovídající kvalitní sluneční, popřípadě ledovcové brýle, včetně nosičů. Brýlová skla by měla mít filtr třídy 3 nebo 4 a konstrukce brýlí by měla zabraňovat pronikání slunečních paprsků i ze stran. Ve vysoké nadmořské výšce totiž proniká UV záření snáze atmosférou, navíc má významný vliv i odraz paprsků od často přítomného sněhu. K popálení může dojít během pouhých několika málo minut, proto pozor na sundavání brýlí například kvůli pořizování fotografií nebo při zamlžení, když usedneme vítězně na vrchol hory.

 

Nošením slunečních nebo dokonce lyžařských brýlí navíc předcházíme dalšímu častému problému ve vysokých horách, čímž je tzv. suché oko. Suchý vzduch a vítr u řady lidí spouští zvýšené slzení, u některých osob má však oko naopak tendenci vysychat, což je doprovázeno podobnými příznaky jako má sněžná slepota: zarudnutím, pálením a někdy i bolestivostí. Zde pomohou umělé slzy, které je nutné aplikovat několikrát denně (klidně i každou hodinu) a je vhodné je do lékárničky zvláště do suchých horských oblastí přibalit.

 

Obrázek: Improvizované ledovcové brýle, které ochrání před sněžnou slepotou, lze snadno vytvořit z kusu kartónu, do kterého uděláme malé dírky či štěrbiny a přivážeme okolo hlavy. (foto: Jan Pala)

 

Poruchy zraku ve vysoké nadmořské výšce

Jakákoliv změna zrakového vnímání při pobytu ve vysoké nadmořské výšce by pro nás měla být varovným signálem, ať už se jedná o rozmazané vidění, porušené barevné vidění, nebo výpadky vidění v části zorného pole. Může to být příznakem závažných celkových obtíží, jakými je například akutní horská nemoc (AHN), či výškový otok mozku (VOM), nebo se může jednat o izolované postižení očí, jako je například tzv. výšková retinopatie (postižení sítnice ve vysoké nadmořské výšce). I když se jedná o postižení “pouze” očí, vždy má postižený vyšší riziko rozvoje i zmíněných celkových onemocnění z výšky, je nutné jej velmi pečlivě sledovat a podle situace ev. zahájit sestup a další úkony první pomoci. K této problematice naleznete více v článku Dr. Rotmana na stránkách Společnosti horské medicíny. Na stránkách ČHS je k tomuto tématu praktická karta vhodná s sebou na cesty.

 

Zvláště znepokojivá je ztráta zraku doprovázená bolestí očí – kromě již zmíněné sněžné slepoty může být příčinou řada závažných stavů, které vyžadují odborné ošetření, jinak může dojít k trvalému poškození zraku.

 

K poruchám zraku ve smyslu rozmazaného vidění, ale bez bolesti, může docházet u sportovců, kteří v minulosti podstoupili operaci pro korekci zrakové ostrosti (např. PRK, LASIK). Řada z nich naopak nemá potíže vůbec. Jistě není vhodné podstupovat tyto operace v období kratším než 3 měsíce před pobytem ve vysoké nadmořské výšce a někteří si raději s sebou berou do hor brýle na dálku (přibližně minus 2 dioptrie).

 

Zranění oka

Ke zranění oka a jeho okolí může dojít v horách velmi snadno. Drobná cizí tělíska v oku můžeme opatrně odstranit vatovou tyčinkou. Pokud však do oka vnikl například kousek kovu z cepínu, navíc vysokou rychlostí, je riziko, že uvízl uvnitř oka. Je to stav ohrožující vidění i do budoucna, takže si žádá evakuaci zraněného. I roztržené oční víčko, zvláště horní, vyžaduje odborné ošetření (sešití), jelikož může dojít k odkrytí oka a jeho vysychání. Hlavně se nikdy nedotýkáme jakýchkoliv vyhřezlých očních tkání ani potrhaných víček, můžeme opatrně aplikovat antibiotikum v masti, pokud ji máme, oko zakrýt volným sterilním obvazem a co nejrychleji postiženého transportovat k očnímu lékaři.

 

Podobně je tomu u zranění oka tupým nárazem, kdy není vidět žádné porušení oka, ale může být zlomený kostěný oční důlek, nebo může být závažně zraněná některá vnitřní struktura oka, včetně sítnice. Zvláště při zhoršení zraku, dvojitém vidění nebo omezení pohledu některým směrem je nutné zajistit vyšetření a ošetření specialistou, jak je to nejrychleji možné.

 

Oční problematika jednoduše?

Onemocnění a úrazy očí jsou v horách nebo v odlehlých oblastech velkým problémem. Ohrožují zrak jako takový a navíc horolezec či turista, který špatně vidí, může udělat  například chybný krok, jehož následky mohou být fatální. Výše jsou uvedené alespoň základní varovné signály, které by nás měly navést, kdy je třeba vyhledat odbornou pomoc. V neposlední řadě je nutné mít stále na paměti, že zvláště neúrazové oční problémy mohou mít spojitost s onemocněními z výšky. A uvědomme si, že úraz či nehoda u jinak technicky i fyzicky zdatného horolezce může být prvním příznakem vysokohorského otoku mozku, nebo jiného onemocnění z výšky. 

 

Úplné znění doporučení naleznete zde: UIAA doporučení oční problematika 2020.pdf

Součástí úplného doporučení je i obsah lékárničky zaměřený právě na oční problémy.

 

Další informace jsou dostupné i v přednášce z Pelikánova semináře 2015: https://james.sk/file/medicina/2015pel15.pdf 

 

 

---

Horáková Lenka - ČHS, UIAA