Písecká pararula představuje optimální tréninkový terén. Jednotlivé masívy dosahují výšky 10 - 25 metrů, většina cest je dobře zajištěna.

Online zdroj: http://www.lezec.cz/pruvodcx.php?key=1146

Historie píseckého lezení započala již v roce 1951. Tehdy Oldřich Brož a Jaroslav Slánský, profesoři na obchodní akademii v Písku, založili místní horolezecký oddíl. V období 1951 - 1956 byly vylezeny první cesty. O jejich přelezení se zasloužili Oldřich Brož, Jiří Holenda, Milena Voldřichová, Jiří Plátek, Julius Kertész, František Škopík, Zdeněk Studnička, Viktor Mikeš, Karel Hübner a další. Z této doby pochází i první zdejší horolezecký průvodce, který vydal kolektiv horolezeckých oddílů Českobudějovického kraje. V šedesátých letech vznikla řada dalších zajímavých cest. Mezi nejaktivnější lezce této etapy patřili - Sam Pechouš, Jirka Slavík, Pavel Stříbrný, Jarda Slánský, Antonín krejčí a jiní. Další vlnu zájmu zažily Písecké skály v letech 1975 - 1982. Byly objeveny nové skalní masívy a vytvořeny nové cesty. Nejvýraznějšími lezci tohoto období, kteří jsou podepsáni pod velkým množstvím cest, byli J. Novák, J. Troup, S. Hlaváč a další. Vyvrcholením této lezecké etapy bylo vydání uceleného horolezeckého průvodce v roce 1982, za jehož vznikem stál horolezecký oddíl TJ Spartak. Velmi hodnotné cesty zde později vytvořil Stano Glejdura, který pobýval v letech 1984 - 85 v Písku na vojně. V 90. letech zakládají písečtí horolezci nový lezecký oddíl Klíšťata, který mimo jiné provedl v roce 2003 čištění a přeskobování velké části původních cest, což přispělo k obnovení zájmu horolezců o tuto oblast.

Z předměstí Sv. Václava v Písku proti proudu Otavy po cestě kopírující řeku na levém břehu(zelená značka). Májovka je cca 2 km za městem, další dva masívy asi o j km dále. Autem: zaparkovat na okraji Písku, dále pěšky po levém břehu Otavy proti proudu až ke skalám.