Zimní kurz HAL - Vysoké Taury 2. - 8.2.2008

Kurz byl letos realizován opět v lokalitě Vysokých Taur. Vzhledem k problémům s rezervací ubytování na Rudolfshuette jsme nakonec měli ubytování v Piesendorfu, penzionu Praga. Toto mělo své výhody i nevýhody.

Výhodou byl zejména snadný přístup do perfektní ledové oblasti Thunklamm u Kaprunu, nevýhodou každodenní dojíždění do oblastí pro skitúry, které jsme bohužel vzhledem k zvýšenému lavinovému nebezpečí mohli využít v omezené míře.

Kurz byl zahájen v sobotu 2.2.2008 odpoledne, kdy jsme hned po příjezdu strávili celé odpoledne v Thunklammu a věnovali se zejména metodice nácviku jednotlivých technik lezení v ledu. Jelikož se výukové ledy nacházeli v patě nádherných cca 15 - 20 m dlouhých mixových cest, nakonec došlo ve zbylém čase i na jejich přelézání. Pravdou je že pokusy o přelezení M7+, M8 ve skialpových botách a normálních mačkách vyvolávaly u místních značně obdivné pohledy. Večerní teorii jsme věnovali problematice plánování túr a připravili si na neděli túru na Sonnblick z východiska Rudolfshuette.

Nedělní ráno bylo nebe jako vymetené, pouze drobné praporky sněhu u vrcholků ukazovaly na silný vítr. To se nám potvrdilo hned po příjezdu na Enzingerboden, kde nejela lanovka. Sice jsme se z hlediska plánování túry nedostali ani do výchozího bodu, dynamicky jsme změnili cíl a vyrazili směrem na Hoch Eiser. Jelikož na 2000 m se už moc nedalo ve větru stát, sněhové= desky pěchované větrem také nevykazovaly dobrou stabilitu, rozhodli jsme se túru ukončit a odpoledne jsme věnovali nácviku práce s lavinovým vyhledávačem. Zejména rozdílům při práci s analogovým adigitálním. Večerní teorie byla věnována problematice lavin, zejména základní nauce o lavinách a lavinové prevenci.

V pondělí jsme vyrazili na vícedélkové ledy u Felbertaurnského tunelu. Bohužel nám plány přeškrtal zákaz parkování kvůli zvýšenému lavinovému nebezpečí a také poměrně nepříjemné počasí které v tomto sektoru panovalo. Ledy jsou pěkné, dobře natečené, ale nám nezbylo, než se opět vrátit do Thunklamm. Zbytek dne jsme věnovali metodice jistících bodů v ledu, možnostem stanoviště pro TR výuku, jistícího stanoviště, slanění z hodin a slanění ze šroubu. Odpoledne jsme opět polezli něco těžších mixových cest (tentokrát už v lehkých botách). Večerní program byl věnovaný regeneraci, tedy výborné sauně v Zell am See.

V úterý už počasí bylo lepší a tak jsme vyrazili směr Enzingerboden. Lanovka tentokrát jezdila a tak jsme už kolem deváté šlapali směrem na Hohe Fürlegg. Opět došlo na klouzavý blok, seznámení s klapacím testem a použitím norské sondy. V praxi jsme probírali rozhodování Stop or Go a zejména rozhodování podle 3x3 W. Müntera. Z Hohe Fürlegg jsme sjeli přímo SV úbočím na sjezdovku na Grünsee a po ní až k jezeru. Zbytek odpoledne jsme věnovali nácviku vyhledávání více zasypaných a poté co se vylidnila sjezdovka jsme den zakončili organizací nouzového transportu s využitím skluzu z lyží. Včerní teorie byla zaměřená zejména na problematiku lavinové záchrany.

Ve středu jsme měli den zaměřený jak na ledy, tak na lyže. Dopoledne jsme vylezli vícedélkovou cestu Zong 100 m II/3, kde jsme prakticky procvičili vedení družstva v ledu, organizaci jistícího stanoviště a vše související. Ve spodní části Thunklammu jsme absolvovali metodické výstupy zaměřené na lezeckou techniku a problematiku jištění při lezení v ledu. Druhou částí přezkoušení bylo bezchybné zvládnutí slanění z abalakovových hodin a slanění ze šroubu. Samozřejmně tak abychom si stáhli jak smyčku, tak i šroub. Odpoledne jsme se věnovali lyžařské technice a taktice ve freeride sjezdech v areálu Kaprunského ledovce. I přes značnou rozježděnost se nám podařilo najít něco prašanu a tak nás nakonec nevyhnalo ani zhoršení počasí, ale zavíračka lanovek. Večer proběhlo přezkoušení z plánování a přípravy túr.

Čtvrtek byl den zaměřený na metodické výstupy z lavinové problematiky, přezkoušení z vyhledávání a nácvik jistícího stanoviště na ledovci z lyží. Počasí bylo vysloveně ideálně zkouškové. Sněžení, vítr, viditelnost 5 - max 50 m v krátkých okamžicích.Postupně jsme probrali rozhodování podle Stop or Go, jednotlivé možnosti testování stability sněhové vrstvy i shrnutí všech faktorů ovlivňujících túru z hlediska rozhodování 3 x 3. Po vzpamatování v bufetu Rudolfshuette proběhla zkouška z vyhledávání. V protoru 50 x 50 m byly umístěny dva vyhledávače. Limit pro nalezení obou byl 7 minut. Po té co s jednou opravou všichni úspěšně nalezli obě zasypané lopaty zbývala poslední věc které jsme se na kurzu zvládli věnovat - stanoviště z lyží a vytažení postiženého po pádu do trhliny. Po přehradou byla ideální nácvikové návěj a jelikož je postup značně shodný s postupem v létě bez problémů všichni zvládli jak stanoviště, tak i vytažení postiženého.

Jirka Bína, Cyril Kratochvíl, Pavel Mrhálek a Michal Heliks tímto kurzem vzdělávání instruktora horolezectví zakončili. Jirka Skotnica doplní v průběhu roku 2008 závěrečný skalní kurz a ledovec, které zameškal vzhledem ke zdravotním problémům po úrazu. Jakub Sucharda zahájil tímto kurzem rozšíření z kvalifikace instruktora skalního lezení a toto rozšíření zakončí v roce 2008 absolvováním ledovcového kurzu.

Výsledky přezkoušení:

Radek Lienerth