Facebook Instagram

Český horolezecký svaz

Osazování jistících a slaňovacích bodů do pískovce

22. 02. 2001 | Rubrika: Vzdělávání | Komentáře (0)

Závěrečné doporučení BK ČHS
pro osazování jistících a slaňovacích bodů do pískovce,
druhé přepracované vydání.

Testování bylo organizováno ve spolupráci bezpečnostní a vrcholové komise ČHS.

Termín provedení zkoušek: 28.3. až 29.3.2000 a dále pak14.4.2000

Účel: Protože klasický způsob osazování kruhů do pískovce nevyhovuje pevnostně (zejména tah ve směru osy dříku) ani trvanlivostí (ferofix) a je proto nutno spoustu kruhů vyměnit, bezpečnostní komise ČHS byla pověřena vydat doporučení pro nejvhodnější způsob osazování kruhů.

Cíl práce BK: Provést měření a současně převzít zkušenosti ze Saského Švýcarska

Pozvaný expert: Manfred Thieme, DAV – Saská sekce, Drážďany (na doporučení Pita Schuberta)

Postup prací:

  1. Výběr vhodné lokality – nejdříve lom v Betlémkách, potom Příhrazy
  2. Zavrtání a osazení dříků různých průměrů do různě pevného pískovce lepením
  3. Osazení kruhu klasickou technologií – utemování olovem bez použití lepidla či betonu
  4. Radiální zkouška pevnosti lepených dříků i klasicky osazeného kruhu
  5. Axiální zkouška pevnosti u klasicky osazeného kruhu temovaného olovem

1. Úvodem

1.1. Pravidla

Protože Pravidla prakticky vylučují osazování kruhů lepením při prvovýstupu, doporučuje BK ČHS vydat se stejnou cestou jako v Sasku (dva druhy kruhů – pro prvovýstupce do olova a lepené kruhy).

1.2. Osazování jistících bodů při prvovýstupu

Prvovýstupce osazuje kruhy klasicky, do olova. Jediný plně odpovědný člověk za kruh i za kvalitu jeho osazení je v tomto případě prvovýstupce sám. Takový kruh by měl splňovat všechny požadavky viz bod 4 tohoto doporučení. Tyto kruhy nebudou asi kvůli ceně z nerezu a tudíž nebudou odpovídat normě ČSN EN 959. Přesto musí být dostatečně pevné i v případě, že časem budou podléhat korozi.

1.3. Následné osazování jistících bodů (přejišťování, dojišťování)

Při přejišťování cest pod hlavičkou ČHS je nutno používat kruhy které odpovídají normě ČSN EN 959 a budou lepeny. Požadavky na tyto kruhy jsou uvedeny v bodu 2 tohoto doporučení. Za osazení tohoto jištění bude odpovídat ČHS. To se týká rovněž výměny slaňovacích kruhů. Výběr nejvhodnějšího dodavatele je zcela v kompetenci ČHS. Výběrové řízení bude vypsáno s požadavkem na splnění všech legislativních požadavků. Najde-li se více než jeden výrobce schopný splnit tuto základní podmínku, bude o dodavateli rozhodovat komise ČHS na základě výběrového řízení. Dojišťování cest (třeba tam kde byly hodiny a už nejsou atd.) je možné pouze se souhlasem autora cesty, v případě že autor žije. Jinak je v kompetenci správce oblasti resp. VK. Dojišťování organizuje ČHS a musí být použity kruhy které opět splňují ČSN EN 959 a budou lepené. Tyto kruhy budou menšího rozměru aby je bylo možno lehce rozlišit od původního osazení.

1.4. Penetrace nejvíce lezených cest

Penetrace souvisí s rozhodnutím kde a jaké cesty budou dojištěny. Dojišťováním stoupne frekvence přelézání těchto cest což může ve Skaláku či v Příhrazech (měkký písek) způsobit jejich velké poškození . Je třeba stanovit kriteria výběru cest určených na penetrování a zahájit příslušná jednání s MŽP a CHKO/NP. Využít při tom argumentace 10 leté zkušenosti s penetrací v NP Saské Švýcarsko a použít stejnou technologii..

2. Nejdůležitější požadavky na zavrtávané skoby, dále kruhy/borháky,
jako stručný výtah z platné normy ČSN EN 959

2.1. Materiál a minimální pevnost

Kruh/borhák musí odpovídat normě ČSN EN 959, to znamená že musí splňovat mimo jiné požadavky na druh použitého materiálu – podmínkou je chrommolybdenová ocel (nerez) třídy 1.4307. Je stanovena minimální pevnost v radiálním směru (kolmo na osu dříku) min. 25 kN a v axiálním směru (tah v ose dříku) min. 15 kN.

2.2. Označování kruhů/borháků

V souladu s požadavky této normy musí být na kruhu/borháku nesmazatelně vyraženy následující údaje:

  • jméno výrobce
  • název typu, pokud výrobce nabízí více typů (doporučujeme uvést délku a průměr dříku)
  • doporučujeme rovněž uvedení čísla výrobní série z něhož lze identifikovat rok výroby

2.3. Návod k použití

Návod k použití v češtině musí informovat o správném způsobu osazení kruhu/borháku do skály, a o tom že výrobek splňuje normu ČSN EN 959. Návod nesmí chybět! S návodem se musí podrobně seznámit a porozumět mu každý kdo hodlá dřík osadit do skály. Nesmí tedy chybět doporučený typ lepidla a přesný popis technologie lepení.

3. Doporučení z geologického úhlu pohledu

3.1. Lepení.

    Lepení je z hlediska pevnosti spoje hornina-kov nejlepší způsob upevnění dříku do skály, ale je tu nebezpečí špatného typu lepidla nebo jeho nedokonalé aplikace. Bohužel lepidlo je taky nejdražší způsob osazování dříků do skály. Na druhé straně betonování se dá taky zprasit! BK ČHS doporučuje používání dvousložkového lepidla na bázi polyesteru. Přesný typ a dodavatele je nutno vybrat ve výběrovém řízení. Epoxydové dvousložkové lepidlo je nevhodné pro svoji špatnou pevnost v případě že se přesně nedodrží poměr obou složek, nebo jestliže nejsou složky dokonale promíchané (vhodné jsou jenom skleněné ampule, kde je správný poměr obou složek zaručen výrobcem).

    3.2.Pevnost spoje.

    Největší vliv na pevnost "spoje" má plocha pláště dříku, tj. velikost lepeného kontaktu, kdy je namáhána větší plocha, resp. objem horniny. Z toho je možno jednoznačně uzavřít, že krátké dříky malých průměrů by se neměly používat. BK ČHS doporučuje průměr dříku nejméně 23 mm, stejně jako v Sasku. Povrch zdrsněný závitem nebo zdeformovaný průřez pod lisem (aby dřík nemohl vyjet ven jako špunt z láhve kdyby lepidlo nepřilnulo dokonale k jeho hladkému povrchu). Délka dříku nejméně 195 mm pro tvrdé a středně tvrdé pískovce. Měkké pískovce musí mít delší dřík a rovněž i větší průměr dříku. Do měkkých pískovců (Skalák, Příhrazy) doporučujeme průměr dříku 30 mm a délku dříku nejméně 300 mm. Zde je důležité posouzení z geologického úhlu pohledu a je možno používat i delší dříky do 400 mm (ty je však velmi obtížné kvalitně zalepit).

    3.3. Pevnost pískovce

    Alarmující výsledky s vylomením "peřiňáku" (Příhrazy, II. zpráva, bod 2.) nejsou až tak překvapivé, uvědomíme-li si jak taková skála vznikala a že je určitě prostoupena trhlinami a trhlinkami (třeba těžko rozpoznatelnými), které pak způsobují nehomogenitu celku a předurčují způsob porušení. Logickým závěrem je, že se musíme více starat o místa, kam kruhy osazujeme a také si v rámci možností ověřit stav okolní horniny. Podle docela pěkných a kvalitních fotek je možné usuzovat na existenci trhlin a rozdílného zvětrání pískovce v místě vylomení. Doporučujeme nejprve proškolit všechny jednotlivce, kteří budou pod hlavičkou ČHS osazovat nové lepené dříky. BK ČHS doporučuje vydávat jednotlivcům “osvědčení způsobilosti” na základě teoretického i praktického zvládnutí problému lepení a geologických znalostí.

    3.4. Další směry v provádění zkoušek

    Dokončit zkoušky pevnosti borháků které se již delší dobu betonují v Labáku jako jistící body. Domníváme se oprávněně, že právě kvůli pevnosti pískovce nejsou tyto borháky vhodné, jejich dřík má průměr pouhých 8 mm! Jednoznačně bude nutné působit na lezce, aby vnímali celý komplex informací, který hornina poskytuje a při osazování jištění MYSLELI!!! A to nejen na vlastní provádění lepení, ale i na geologické charakteristiky osazovaného místa. Pozor na vysolená břicha!!!

4. Osazování kruhy při prvovýstupu klasickou technologií (temování olovem)

    4.1. Ochrana proti korozi u kruhů do olova

    Při osazování klasicky do olova nesmí být zásadně dřík kruhu (ta část,která je usazena ve skále resp. v olovu) opatřen žádnou antikorozní úpravou - barva, zinkování, atd. Je to z toho důvodu, že čím dřív kruh zarezne tím dříve získá větší pevnost v axiálním směru protože se nabýváním svého objemu časem utemuje (nabobtná). Do olova nedávat nerez!

    4.2. Ochrana proti korozi u dříků betonovaných

    U těchto kruhů, které jsou zabetonovány po celé délce dříku může antikorozní úprava, ale pouze zinkováním prodloužit životnost dříku. Otázka je přilnavosti pozinkovaného povrchu s betonem. Přilnavost barvy je rozhodně špatná. Při osazování jištění do betonu musí být vždy otvor ve skále dostatečně velký aby se dal vyplnit kompletně celý betonem. Nesmějí vznikat vzduchové bubliny, které snižují pevnost a vlivem vlhkosti v nich může dřík nekontrolovatelně korodovat. V betonu ukotvené dříky jsme pevnostně nezkoušeli. Nebezpečí je v tom, že u betonu nelze zaručit jeho vlastnosti, protože bude pokaždé připraven trochu jinak. Lepidlo je sice dražší, ale podstatně vhodnější a bezpečnější. Kotvení do betonu proto nedoporučujeme.

    4.3. Povrchová úprava - vzhled.

    Zinkované kruhy jsou velmi dobře chráněny proti korozi, ale na pískovci jsou ve větším počtu rušivé. Východiskem je kruh a vyčnívající část dříku natřít ještě barevným nátěrem (černým). Tyto kruhy čeká v určité době stejně výměna, a tak by bylo možno se spokojit s jejich černěním. Barevný nátěr je levnější než žárový zinek. Toto se týká pouze stěnových kruhů.

5. Slaňovací kruhy

5.1. Požadavky na materiál

Slaňáky jednoznačně celé žárově zinkovat, protože ty se budou lepit. Zinkování výhradně žárové, jiné nemá smysl neboť neodolává dostatečně oděru. Pro slaňáky je možno doporučit výjimku z normy ČSN EN 959 – požadavek na nerez ocel. Bude-li slaňák žárově pozinkovaný a kvalitně vlepený, není nutno dodržet požadavek na nerez, protože žárový pozink je dostatečnou antikorozní povrchovou úpravou. Dokladem jsou zkušenosti z Francie v oblasti Calanque, kde rovněž nepoužívají nerez, ačkoli je tam navíc působení slané mořské vody (agresivnější prostředí). V souvislosti se žárovým pozinkem oceli a kyselými dešti v české kotlině budeme nadále zjišťovat zkušenosti stavbařů.

6. Upozornění všem lezcům.

 

6.1. Stavění u kruhu

Nezatěžujte kruhy temované olovem ve směru osy! Životu nebezpečno! Zejména dříky kruhů které mají antikorozní ochranný nátěr nebo pozink jsou zvlášť nebezpečné, protože ani časem vlivem koroze nedojde k jejich “autoutemování” tím, že se s korozí dříku zvětšuje jeho objem.

6.2. Prvovýstupy

Prvovýstupce používá kruhy za které je plně zodpovědný. Ve vlastním zájmu prvovýstupce by tyto kruhy měly být identifikovatelné podle výrobce (vyražen název výrobce). Pak odpovědnost za nedostatečně pevný kruh (svar) nese jeho výrobce, zatímco autor cesty odpovídá za správné osazení kruhu do skály (zejména za správný výběr místa osazeni z geologického hlediska a za dodržení správné technologie osazování předepsané výrobcem).

6.3. Ferofix

Pozor na kruhy ukotvené do ferofixu. Vlivem elektrolytické koroze dochází k rychlé degradaci dříku v jeho krčku (možno přirovnat k paradentóze), čímž se snižuje nosný průměr dříku a tím jeho pevnost. Tyto kruhy je nutno vyměnit co nejdříve. Je to časovaná bomba v našich skalách.

7. Závěr

7.1. Výběrové řízení

BK ČHS doporučuje VV urychleně vypsat výběrové řízení na dodavatele vybavení:

    • kruhy na lepení (přejišťovací a dojišťovací)
    • kruhy pro prvovýstupce
    • slaňáky
    • lepidla
    • vrcholovky s dříkem na zalepení a hrazdičky

Požadavky na jednotlivé druhy vybavení včetně výkresové dokumentace budou na požádání výkonného výboru ČHS neprodleně zpracovány bezpečnostní komisí. Předpoklad vypsání výběrového řízení je jediný – dostatek finančních prostředků protože veškeré tyto výrobky budou dotované ČHS.

7.2. Výměny kruhů

DoporučujemeVV ČHS ihned zahájit budování struktury pro distribuci dotovaného vybavení (kruhů, lepidel, vrtáků, ...) do jednotlivých oblastí a zahájit školení vybraných specialistů na lepení. Finančně je třeba přichystat každý rok z rozpočtu ČHS minimálně 500 tis. Kč na nákup kruhů a lepidel. Odpovědná osoba musí vše evidovat a kontrolovat.

7.3. Penetrace

Doporučujeme VK ČHS zahájit oficiální jednání za účelem legalizace penetrace pískovců na nejfrekventovanějších výstupech a připravit program pro financování takovéto velice finančně nákladné akce.

Zpracoval: Vladimír Křapka, dne: 17.6.2000

Komentáře

sedmmínusdva=
Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.
Instagram

Instagram Horosvaz