Více o sportovním lezení a boulderingu
Lezení na skalách s lanem
Lezení se u nás tradičně dělí na dvě části - na pískovcové lezení spjaté s pískovcovými terény v Čechách, a na nepískovcové lezení, které zahrnuje lezení na žule, vápencových skalách apod. Důvodem tohoto rozdělení je charakter pískovce (lezení na pískovcové věže, specifické chyty, stupy, tření), který se promítá do celkového způsobu lezení včetně jištění. V našich podmínkách se v obou případech častěji jedná o lezení jednodélkových cest, ale ani vícedélkové cesty nejsou výjimkou.
Pojem pískovcové lezení se vztahuje k pískovcovým skalám v Čechách (Český ráj, Labské pískovce, Adršpašsko-teplické skály a další pískovce Broumovska), netýká se moravských pískovců. Na pískovcích se uplatňují tradiční způsoby a pravidla lezení, která se vyvíjí více než sto let a jsou dána především charakterem pískovce, který je odlišný od žuly, vápence apod. (lezení na věže, specifické chyty a stupy atd.). V rámci těchto tradic jsou na českých pískovcových skalách trvalé jistící body (kruhy, popř. borháky) osazeny spíše poskrovnu a k dojištění se při lezení používají pouze textilní smyčky, takže lezení je často psychicky velmi náročné. V dnešní době se však už i v některých pískovcových oblastech razí sportovnější pojetí lezení a často tam vznikají dobře odjištěné cesty sportovního typu.
Nepískovcové lezení zahrnuje lezení na vápencových skalách, na žule, tj. na všech ostatních horninách. Z hlediska platných pravidel lezení sem paradoxně patří i lezení na pískovcových skalách na Moravě nebo v několika malých oblastech v Čechách, které nelze považovat za tradiční pískovcové terény. Vzhledem k různorodosti oblastí, materiálu apod. nemá nepískovcové skalní lezení společného jmenovatele ve způsobu lezení, jištění apod. V mnoha případech se jedná o dobře zajištěné sportovní cesty s vysokou úrovní obtížnosti, ale obvyklé jsou i skalní oblasti, kde není lezení bez dojištění pomocí frendů, vklíněnců apod. možné.
Bouldering
Bouldering je poměrně "mladá" lezecká disciplína, která se postupně oddělila od tradičního skalního lezení. Jedná se o lezení po kamenech či masivech nižších výšek bez zajištění lanem. V případě pádu slouží jako záchrana tzv. „bouldermatka“, což je speciální měkké dopadiště, které si lezec umístí pod sebe. Jedná se o čistě sportovní disciplínu, kdy se lezec pokouší většinou v bezpečných podmínkách, o co nejnáročnější lezecký výkon. V boulderingu bývají přesně vytyčené linie výstupu, a to včetně přesného přikázání určitého směru výstupu. Často jsou i některé chyty zakázány a často se výstup začíná ze sedu.
Klasifikační stupnice
Jakkoli je lezení na skalách nesoutěžním sportem, lezecké výkony se porovnávají a hodnotí, k čemuž slouží klasifikační stupnice a styly přelezu, které umožňují posoudit celkovou náročnost výstupu (zejména obtížnost lezení a psychickou náročnost). Klasifikační stupnice se v různých oblastech vyvíjely odděleně a proto není snadné obtížnost cest v jednotlivých oblastech jednoduše posoudit. V současnosti se u nás používá hlavně klasifikace UIAA, saská stupnice na pískovcích a některé další. Při zahraničních cestách po Evropě se vedle klasifikace UIAA setkáme nejčastěji s francouzskou klasifikací. K připbližnému porovnání slouží převodní tabulka klasifikačních stupnic.
Bouldering má své samostatné klasifikační stupnice.
Styly přelezu
K posuzování hodnoty výstupu se bere v úvahu nejen stupeň obtížnosti, ale často se také hodnotí styl přelezení. V současnosti se rozlišují tyto styly:
- All Free – AF – Lezec překonává obtížnosti cesty vlastní silou, ale jisticí body může použít k odpočinku a pak dále pokračovat v lezení.
- Rot Punkt – RP – Lezec překonává obtížnosti cesty vlastní silou, ale jisticí body používá pouze k jištění, nikoli k odpočinku; leze bez přerušení, při pádu musí začít celý pokus o přelezení znovu.
- Flash – Lezec smí mít předem založené jisticí body a smí se před výstupem seznámit se způsobem přelezu (sledování jiného lezce); cestu překonává vlastní silou, nácvik není možný.
- On Sight – OS - Lezec leze cestu bez předchozího nácviku, bez znalosti způsobu přelezu; opět překonává obtížnosti cesty vlastní silou, leze bez odpočinku, tak jako v případě RP.
- Free Solo – lezení zcela bez jištění.
