Mapa povolených objektů v NP české Švýcarsko - Kyjovské údolí a Brtníky.

Skalní věže nejsevernější oblasti NP Českého Švýcarska jsou rozptýleny v roklích a hřebenech rozsáhlého komplexu, jehož páteří je Kyjovské údolí s říčkou Křinicí. Mimo měkký pískovec, tvořící většinu věží (zákaz lezení za mokra a ledu!), nalezneme na SV i skály z velice pevného, tvrdého a geologicky zajímavého pískovce (Martinova věž, Velký a Malý Plačtivý kámen). Věže nedosahují velkých výšek. Mimo několika nejnápadnějších věží, které byly zlezeny již dříve neznámými lezci, byla většina vrcholů objevena a dosažena teprve nedávno. Oblast je součástí NP České Švýcarsko. V závěru Kyjovského údolí a v údolí Bílého potoka je omezena na jaře a v létě lezecká činnost (hnízdění přísně chráněného ptactva). Státní hranice vedoucí podél Bílého potoka a od jeho soutoku s Křinicí podél Křinice uzavírá oblast na západě.

Skály jsou číslovány průběžně podle umístění v terénu a v databázi jsou umístěny do tří sektorů: 

- skály ležící v NP české Švýcarsko povolené Návštěvním řádem jsou v tomto sektoru

- skály ležící v NP české Švýcarsko nepovolené Návštěvním řádem jsou v  sektoru Kyjov - Brtníky zakázané

- skály ležící mimo NP české Švýcarsko jsou sektoru České Švýcarsko/Kyjov- Brtníky mimo NP

Pokud je v číslování skok, je to tím, že jsou skály v jiném z výše zmíněných sektorů. 

Na jihu sousedí s oblastí Tokáň, komunikace mezi Kyjovem (autobus), Vlčí horou (autobus), Brtníky (ČD, autobus) a osadou Kopec ji ohraničují na východě a na severu. Tyto obce a osady jsou současně východisky do oblasti.

Táboření ani bivakování není povoleno. Ubytování v okolních obcích a osadách. Pitná voda se zde nenachází.