Nacházejí se po obou březích říčky Vrchlice v úseku od Vrchlické údolní nádrže až po Kutnou Horu–Žižkov. Geologicky jsou skály výchozem hornin kutnohorského krystalika, obnažených erozívní činností říčky Vrchlice (ruly, svory, migmatity). Skály jsou místy lámavé, bohatě členěné. Jedná se o rozsáhlou oblast.

   Na Vrchlici se začalo lézt nejprve na Hlavní stěnně nad Velkým rybníkem a to kolem poloviny 60. let, kdy zde lezl Jiří Novák se svými kamarády a zřejmě i bratři Krecbachové, kteří v Kutné Hoře občas byli na návštěvě. V první polovině 70. let zde začali lézt i Kolíňáci, zejména Pavel Kolář, Radek Kroupa, Vláďa Fiala a další. V roce 1976 zde začali lézt a vzápětí tvořit i nové cesty Milan Hušpauer s Pavlem Novákem a Jirkou Kučerou a o rok-dva později se k nim připojil i Standa Hušpauer a bratři Rezlerovi, Vláďa Pospíšil, Petr Blahout a kolínský Petr Hovorka. Do konce 70. let byly lezecky objeveny prakticky všechny skály v oblasti. V 80. letech přibylo již jen několik nových prvovýstupů, začala zde však lézt nová mladší generace kutnohorských a v následujícím desetiletí i kolínských lezců. Zásadní zlom přineslo přejištění Hlavní stěny po roce 2000 Petrem Mundilem, který rovněž přidal několik nových obtížných cest. Poté nastal boom lezení na Hlavní stěně a také neustálé problémy s neukázněnými lezci, kteří se dostávají do problémů s chataři.

   Z Kutné Hory vedou do Malešova dvě turistické cesty. Červeně značená údolím Vrchlice kolem skal, modrá přes Bylany, rovněž kolem skalních útvarů. Z Malešova po modré na Sion. Autem podél Vrchlice ke Spálenému mlýnu, dále pěšky.

Kutná Hora, autocamp Malešov