Bulharská Sofie hostila ve dnech 5. – 6. 8. další závod Evropského poháru mládeže v boulderingu. Objektivně nutno říci, že závod byl podstatně méně obsazen, než předchozí klání v L’Argentiére nebo Grazu, což se projevilo jak na počtu startujících, tak na neúčasti řady špičkových závodníků v jednotlivých kategoriích. To ale nijak nesnižuje kvalitní výkony malé české výpravy, kterou tvořili tři závodníci – Eliška Adamovská, Jakub Skočdopole a Jakub Rázek, vedení Sašou Gendovou na postu oficiálního kouče.

Kvalifikace se jako obvykle lezly stylem flash a maximální počet pokusů každého závodníka na jeden boulder byl omezen na pět. Závod se konal v klimatizované hale, takže lezci nemuseli bojovat s horkým počasím, což přispělo k regulérnosti soutěže. I přes nižší počet startujících měli vzhledem k systému kvalifikací lezci často problém vůbec stihnout alespoň jednou nastoupit do všech boulderů, takže každý pokus navíc znamenal nejen ztrátu ve skóre, ale také výraznou ztrátu času potřebného k nástupům do dalších boulderů, což se projevilo i u našich reprezentantů.

Výborně si vedla Eliška Adamovská, která v kategorii A (16 – 17) let v konkurenci 25 startujících útočila na finálovou osmičku. Postoupit se jí nakonec nepodařilo, když s 5 topy na 10 pokusů a 6 zónami na 12 pokusů do finále chyběl jeden top, ale její celkové 12. místo patří k historicky nejlepším výsledkům českých lezců v rámci EYC v boulderingu. Eliška přitom není bouldrovou specialistkou, v tréninku se zaměřuje zejména na obtížnost a bouldering je pouze její doplňkovou disciplínou. Sama však jako obvykle spokojena nebyla…

V kategorii A jsme měli zástupce i mezi chlapci. Bouldrový specialista Jakub Skočdopole obsadil 27. pozici z 37. závodníků, když jeho skóre činilo 1 top na 2 pokusy a 4 zóny na 7 pokusů.

Jakub Rázek v kategorii juniorů (18 – 19 let) potvrdil svůj výkonnostní vzestup, když mezi 25 startujícími vybojoval se 3 topy na 7 pokusů a 4 zónami na 10 pokusů 15. místo. Jde o druhý historicky nejlepší výsledek českého juniora v závodech EYC v boulderingu po 14. příčce Jana Jeligy z roku 2011 z italského Merana, kdy se závody Evropského poháru mládeže v boulderingu konaly vůbec poprvé. Kvalitu Kubova výsledku dokládá i to, že až za ním zůstal např. Francouz Chabrier, který byl letos ve finále obou závodů EYC, v nichž startoval, a naposledy v L’Argentiére skončil pátý. Kuba však spokojen nebyl, protože do finále se postupovalo už se 4 topy a sám si uvědomoval dílčí chyby, bez nichž by měl šanci vylézt i dva další bouldery a jeden alespoň vyzkoušet.

Komentář od závodníků - zachyceno Sašou Gendovou

Na Evropák v boulderingu jsem jela se závodníky poprvé, tak jsem se těšila na novou zkušenost.  V novém lezeckém centru Walltopia připravili stavěči skvělé bouldry, mezi kterými opět převládaly ty techničtější a spolu s několika skoky byly pro závodníky dobrým testem jejich výkonnosti, fantazie a inteligence. Závod byl pro jeho horší dostupnost obsazen menším počtem závodníků, ale ti nejlepší si jej nenechali ujít.

V kategorii A reprezentovala Českou republiku Eliška Adamovská, pro niž to byl první závod Evropského poháru v boulderingu, protože se dříve soustředila jen na obtížnost.

Svůj výkon komentovala takto: „V závodě jsem byla nervózní, opět mě rozhodil hned první neúspěch v bouldru č. 5 … Myslím si, že jsem si bouldry vymyslela dobře, ale v některých jsem se necítila dostatečně silná… na některé boudry jsem mohla jít dříve, celkový čas 90 minut ubíhal hrozně rychle a na některých bouldrech, z nichž jeden byl dobře lezitelný, se tvořily fronty. Navíc to byl technický bouldr, takže každá závodnice do něj nastupovala velmi dlouho. Bohužel jsem už pak neměla šanci se do něj dostat..“ Eliška byla ze svého výkonu zklamaná a dodala, že by se ráda zúčastnila dalších evropáků v boulderingu až bude ještě silnější a hlavně odhodlanější podat 100% výkon. Psychika je momentálně u jinak velmi poctivě trénující Elišky tím nejslabším článkem.

Kuba Rázek zastupoval naši reprezentaci v juniorech a podal velmi dobrý výkon. Do závodu šel se zdravým sebevědomím a svým pozitivním přístupem si hodně pomohl!

Závod komentoval takto: „Závody se mi moc líbily, byl jsem příjemně překvapený, že mi bouldry šly tak dobře. Zároveň jsem si ale vědom nějakých chyb, které mě mrzí a díky kterým jsem možná přišel o finále…na které stačily 4 topy (Kuba měl 3 topy)…ty by se mi ale musely podařit na méně pokusů…např. u bouldru č. 6 jsem udělal zbytečnou chybu - mohl jsem ho vylézt hned na 2. pokus. Atmosféra závodu byla skvělá, stejně jako jeho organizace“. Na konec Kuba uznal, že chyb, zvlášť těch technických mohlo být méně a že na technice a dalších dovednostech bude dál tvrdě pracovat.

Kuba Skočdopole měl větší očekávání, byl ze svého výkonu zklamaný a nechtěl se k němu ani vyjadřovat. Z mého pohledu ale bylo v případě Kuby reálné vylézt ještě  2 bouldry a tím se zařadit do první 15ky, což by v našlapané A kategorii byl skvělý výsledek.

Pravdou je, že to byla pro naše reprezentanty opět dobrá zkušenost…ale zároveň a hlavně motivace do dalšího, ještě intenzivnějšího tréninku, protože právě na závodech vidí, že soupeři jsou ještě silnější, rychlejší, lépe si umí bouldr vymyslet, přečíst, vyhodnotit.

Jak už říkal Kuba Rázek, závod byl velmi dobře organizačně zajištěný, svítící bouldry, kdy nikdo neviděl, kde chyt nejlépe bere byly pro závodníky zajímavým zpestřením a osvěžení ve formě veřejně přístupného bazénu na střeše luxusního Walltopia centra zase příjemným rozptýlením po náročných fyzických výkonech

Děkujeme všem závodníkům za poctivý přístup k reprezentaci a Saše Gendové za vedení výpravy, koučování a péči o soutěžící.  Děkujeme také všem trenérům, rodičům i dobrovolníkům, kteří se zajištěním výjezdu pomohli. Zvláštní poděkování patří partnerovi mládežnické reprezentace společnosti Rock Point za podporu.

Dalším závodem mládeže je 12. – 13. 8. Evropský pohár v lezení na obtížnost v rakouském Mitterdorfu.

Tomáš Binter